Osvětlení toho, jak funguje světlo
Tak co, přemluvil jsem vás? Máte portmonku o šest tisíc lehčí, zato fotoateliér o dvě světla jasnější? Výborně, nenecháme je dlouho zahálet. V dnešním pokračování koronavirového fotokurzu si vyzkoušíme, že není jedno, kam je postavíme. Jinými slovy – seznámíme se s tím, jak výsledek našeho fotografického snažení ovlivní směr a intenzita použitého světla.
Fotografické nekonečno
Pro dnešek si vystačíme jenom s jedním trvalým světlem z vaší sady. Postavte si ateliérové pozadí tak, jak jsme si o tom povídali v prvním dílu. Může mít jakoukoli barvu dle vašeho vkusu nebo výběru předmětů, které budeme fotografovat (viz dále). Pokud možno zatemněte okna plastovou fólií (působení ateliérového světla díky tomu bude zřetelnější, protože se nebude míchat s přirozeným světlem od oken).
Sestavte ateliérové světlo se softboxem podle přiloženého návodu a umístěte ho na stojan dodávaný v sadě. Přineste si odněkud konferenční stolek, jídelní stůl, velkou kartonovou krabici nebo jakýkoli dost velký a vysoký předmět s rovnou plochou, na který umístíte objekty, které dnes budeme fotografovat. Můžou to být libovolné věci z domácnosti se zřetelnou povrchovou strukturou (tedy nikoli například průhledné skleničky nebo zcela hladké hrníčky).
A teď pozor! Ukážeme si, jak si doma vyrobit fotografické „nekonečno“ neboli nekonečné pozadí, jak říkáme my fotografové. Je to zcela jednoduché – přehoďte látkové pozadí visící na konstrukci přes stolek tak, aby ho zcela zakrývalo a vzadu za stolkem se pozvolna zvedalo vzhůru mírně prověšené do prohnutého tvaru. Uhlaďte eventuální „varhánky“ na látce – a je to! Díky tomu nebude na vašich fotografiích vidět samotný stolek ani rozhraní mezi jeho koncem a pozadím. Nekonečné pozadí je moc užitečná věc, která se požívá při fotografování zátiší, produktů a dalších podobných témat. Naaranžujte na stolek překrytý pozadím zvolené předměty dle vlastního vkusu.
Odkud svítí?
A jdeme na to! Pokud máte stativ na fotoaparát, postavte ho před své zátiší a fotoaparát umístěte na něj. Pokud stativ nemáte, nevadí. Budeme fotografovat „z ruky“ na expoziční dobu kratší než 1/125 sekundy (abychom si fotografie „nestrhli“ pohybovým rozostřením při chvění fotoaparátu v ruce).
Nejdříve nastavte výšku světelného stojanu tak, aby se reflektor nacházel přibližně ve výšce fotografovaných předmětů, raději o něco výše než níže. Umístěte světlo těsně vedle fotoaparátu, připojte do zásuvky a zapněte. Zhasněte všechna ostatní světla v místnosti. Pořiďte první snímek. Měl by dopadnout asi takhle:
Vezměte světlo a přesuňte ho tak, aby vaše zátiší osvětlovalo zboku (a mírně zepředu). Vyfotografujte druhý snímek. Výborně, měli byste dostat přibližně takovýto výsledek:
Znovu přesuňte světlo tak, aby stálo za zátiším blízko pozadí (a svítilo tak směrem k fotoaparátu). Pořiďte poslední fotografii.
Bude vypadat asi takhle:
Všimli jste si toho? Každý typ osvětlení „provede“ se stejnými předměty něco úplně jiného:
- V prvním případě jsme vytvořili přímé světlo. To rovnoměrně osvítí celý objekt, takže jsou čitelné všechny jeho části. Způsobuje však poněkud ploché podání celé scény.
- Druhý snímek ukazuje boční světlo, které zvýrazňuje povrchové struktury a prostorovost předmětů, většinou však způsobuje ztrátu kresby ve stínech.
- Třetí fotografie je pořízená v protisvětle, které vnáší do snímku netradiční atmosféru a efekty siluety či obrysového světla, většina samotných předmětů se však ztrácí ve stínech.
Z jaké dálky svítí?
V ateliéru dokonce není jedno ani to, jak daleko od fotografovaného předmětu světlo stojí. Světelný výkon reflektoru se totiž řídí zákonem obrácených čtverců, který hlásá, že množství světla ubývá s druhou mocninou vzdálenosti od jeho zdroje.
Ano, ano – uznávám… Svůj ateliér jsme si postavili, abychom v něm fotografovali, a ne abychom se týrali krkolomnými matematickými poučkami. Vystačíme si tedy s konstatováním, že se vzdáleností od zdroje světla ubývá zatraceně rychle – a my si to stejně rychle vyzkoušíme v praxi.
Postavte své světlo do úhlu asi pětačtyřiceti stupňů od svého zátiší (tedy částečně zboku) do vzdálenosti asi jednoho metru. Pořiďte první fotografii. Asi takto:
Přesuňte světlo do vzdálenosti několika metrů. Konkrétní vzdálenost závisí logicky na velikosti vašeho obýváku. Pořiďte druhý snímek:
V prvním případě jsme vytvořili intenzivní (tvrdé) světlo, které vytváří ostré kontrasty mezi osvětlenými a zastíněnými místy. Hodí se, pokud chceme vytvořit dramatické osvětlení.
Ve druhém případě se nám podařilo vytvořit rozptýlené (měkké) světlo s malými kontrasty. Je nejlepší, pokud chceme navodit klidovou atmosféru nebo fotografovaný objekt nasvítit tak, aby měl kresbu ve světlech i stínech.
Tak, to bychom měli. Při seznamování se svými novými světly jsme využili „služeb“ neživých předmětů. Jsou totiž nekonečně trpělivé a na finální fotografický úspěch vydrží čekat klidně celý den. Příště se již ponoříme do tajů portrétní fotografie a vyzkoušíme si netradiční fotografie ve stylu high-key.