Kurz fotografování – nádhera malých věcí – 2. díl
Málokdo se narodil se stříbrnou lžičkou v puse a kupovat si vybavení za desetitisíce jen kvůli tomu, abyste vyzkoušeli, jestli vás makrofotografie chytne za srdce, je poněkud marnotratné. Naštěstí existuje pár užitečných pomůcek, které vás do makrosvěta dostanou mnohem levněji.
Mezizázrak (skoro) za pár šupů
Ano, sám moc dobře znám to okřídlené přísloví, že mít či nemít pět tisíc je rozdíl deseti tisíc korun. Přesto není ve světě fotografického vybavení jeden papírový Masaryk zas až tak závratnou sumou, kterou navíc můžete při úspěšném nákupu v bazaru snížit na jednu Emu Destinnovou, případě Emu ve společnosti Františka Palackého, aby jim nebylo o samotě smutno. Tedy na dva až tři tisíce korun, abychom byli přízemně obchodní.
A co za ně budete vlastně mít? Inu – sadu tří různě silných mezikroužků. Jsou to „kusy trubky“ bez čoček, zato se správným bajonetem pro váš fotoaparát a přenosem clonových informací. Výrobci třetích stran totiž nabízejí mezikroužky pro všechny běžné značky zrcadlovek či bezzrcadlovek, tak nesáhněte vedle. Tyto součásti vybavení, které se nasazují mezi tělo fotoaparátu a objektiv, naučí i to nejlevnější „setové sklo“, aby se na svět kolem sebe dívalo proklatě zblízka.
Tedy zmenší jeho minimální zaostřovací vzdálenost, aby se fotograf mohl dostat ke svému objektu zájmu blízko tak, aby ho měl přes celou fotku a zároveň zaostřený. Čím je mezikroužek silnější, tím větší přiblížení – a tedy zvětšení – umožní. Mezikroužky se navíc dají používat nejen jednotlivě, ale i v kombinaci dvou či rovnou všech tří. Právě proto se prodávají v sadě.
Za tu láci to ovšem není bez drobných nevýhod. Ačkoli mezikroužky nemají žádnou optiku, přesto o něco snižují světelnost objektivu před nimi. Také zmenšují hloubku ostrosti, což je zádrhel ještě větší – brzy zjistíme, jak proklatě malá tahle věc v makrofotografii je. A samozřejmě – čím silnější mezikroužek použijete nebo čím jich najednou použijete víc, tím se výše popsané jevy projevují intenzivněji. Ale znovu – za tu cenu je to zlaté stříbrné.
Pár dalších pomocníků
Pronásledovat letící včelu nebo pádícího svižníka s fotoaparátem nasazeným na stativu sice není zrovna nejpraktičtější nápad, při focení malých nehybných objektů je však stativ neocenitelnou pomůckou. Platí to pro snímky v interiéru stejně jako třeba pro focení rostlin za bezvětří, kdy s jejich květy a listy nepohne ani vánek. Právě se stativem dokážete zaostřit tak precizně, jak je to v makrofotografii zapotřebí.
Nejlepší službu vám udělá takový, jehož středovou tyč je možné vyklopit do téměř libovolné (a tedy i vodorovné) polohy. Díky tomu budete moct snadno přibližovat či oddalovat fotoaparát od předmětu, který fotíte – a to se v makrofotografii strašně hodí. Protože je focení detailů o hledání vhodných úhlů pohledu, oceníte také nezávislé nastavování sklonu nohou a nasazenou stativovou hlavu s kulovým kloubem, díky níž můžete snadno natáčet fotoaparát všemi směry.
Všechno je v hlavě, a v případě té stativové také na ní. Dají se na ni totiž připevnit takzvané makrosáňky neboli makroposuv, který umožňuje pohybovat s fotoaparátem vpřed, vzad a do stran s milimetrovou přesností. Přesně tak se to při makrofotografii dělá, abychom správně zaostřili. Tahle vymoženost vás navíc při správném výběru nevyjde ani na dva tisíce.
