Rostliny nikam neutečou, je jich všude plno a když kvetou, jsou krásně barevné. Takže se vlastně „fotografují samy“ a je zbytečné se o tom dlouze rozepisovat. Nebo ne? Snímků rozkvetlých tulipánů, slunečnic nebo kopretin je na každém internetovém fóru dvanáct do tuctu, potíž je však v tom, že jsou téměř všechny tuctové. Během individuálního fotokurzu si procvičíme několik triků, jak nechat kvetoucí hvězdy na snímcích doslova zazářit.
Fotograf zahradníkem
Květiny většinou rostou mezi jinými rostlinami. Na pohled to sice může vypadat hezky, na fotografiích to však většinou dobře nepůsobí. Každý snímek rostlin (pokud to zrovna není detail struktury kůry stromu) by měl mít svůj hlavní motiv a v ideálním případě nic jiného kolem, co by diváka rušilo. Pokud to jinak nejde, musí se fotograf na chvilku proměnit v zahradníka – tedy uklidit kolem svého objektu napadané větvičky, případně vyplít překážející rostliny. Zdravý rozum napoví, že tohle může dělat na louce či zahradě své, nikoli v té botanické. Také byste neměli ničit rostliny zbytečně a obzvláště ne ty chráněné.
Letecké záběry rostlin nefungují
Většina květin je nižších než průměrný člověk, takže na ně koukáme tak trochu zvrchu. Pokud je však budeme stejným způsobem i fotit, nebude výsledek hezký. Vždy se vyplatí podívat se rostlinám „z očí do očí“. Tedy jít s fotoaparátem hezky dolů. Účastníci mých fotografických kurzů na vlastní kůži zjistí, že údělem dobrého fotografa bývají špinavá kolena nebo dokonce uválené břicho – jsou z toho však zároveň působivé fotografie.
Portrét květiny
Při fotografování portrétů se fotografové snaží, aby bylo pozadí za modelkou či modelem příjemně rozostřené, takže vynikne krása a osobitost portrétovaného. S krásou květin je to úplně stejné. Nejlépe vynikne, když v pozadí neruší spleť dalších rostlin. Docílíme toho jednoduše – zvolíme si na fotoaparátu režim priority clony (většinou se značí A nebo Av) a nastavíme nízké clonové číslo (otevřeme clonu objektivu), čímž snížíme hloubku ostrosti a pozadí se rozostří. Někdy se vyplatí fotografovat i přes rozostřené popředí – například jiné květy, listy a podobně. Působí to poeticky, nemělo by to však na snímku rušit a zakrývat hlavní motiv.
Hrátky se světlem
Fotografování rostlin v přímém světle, tedy se sluncem v zádech, sice funguje dobře, vyplatí se však se světlem trochu experimentovat, abyste neměli jednu fotografii jako druhou. Boční světlo zvýrazňuje povrchové struktury, výtečně se tedy hodí při fotografování kůry stromů nebo jiných členitých scén. Protisvětlo zase vnáší do fotografie zajímavou atmosféru a prosvěcuje květy i listy rostlin, takže na snímku vypadají jako neonové. Než tedy začnete s fotografováním, zkuste si svůj objekt zájmu prohlédnout z různých stran. Fotografický výsledek ovlivní i to, kdy za rostlinami vyrazíte. Lépe dopadají snímky ráno či odpoledne, kdy je slunce nízko nad obzorem. Polední slunce přímo nad hlavou přeje focení rostlin méně.
Zasaďte rostlinu do snímku
Až budete rozmýšlet kompozici snímku, vzpomeňte si na pravidlo zlatého řezu. Pokud ho použijete, budou výsledné snímky vypadat mnohem estetičtěji, než když svou rostlinu jednoduše „píchnete“ doprostřed fotky. A jak to pravidlo zní? Během kurzu fotografování zjistíte, že docela jednoduše. Pokud si pomyslně rozdělíte scénu v hledáčku či na displeji fotoaparátu na třetiny po delší i kratší straně a výsledné protilehlé body spojíte čarami, vzniknou vám uvnitř fotografie čtyři průsečíky. Pokud rostlina zakrývá dva z nich (je tedy v jedné třetině snímku) nebo pokud zakrývá jen jeden bod, když je menší a zasazená do krajiny, máte zkomponováno v souladu se zlatým řezem. Mnoho fotoaparátů i fotomobilů nabízí možnost zobrazit si výše popsanou mřížku přímo v hledáčku či na displeji. Určitě to udělejte, fotografie se vám pak budou komponovat mnohem snadněji.
Příroda hraje
Rostliny samy o sobě sice povětšinou žádnou extra zajímavou aktivitu nevyvíjejí, ale to nevadí. Létají kolem nich motýli a včely? Lezou po nich pavouci či hmyz? Zakomponujte je do svých snímků a bude v nich děje až až.
Krása se skrývá v detailu
Rostlina nemusí být na fotografii nutně celá. Když si vyberete zajímavý detail, můžete získat neotřelý pohled nebo dokonce abstraktní umělecký snímek. Makrofotografie a fotografie detailu se sice nepořizují úplně snadno, ale toho se bát nemusíte. Hned v příštím díle našeho fotografického povídání se podíváme, jak na to, a můžeme si to hned procvičit na fotokurzu.