Jak Sověti kopírovali německé fotoaparáty Aparát s monogramem zakladatele Gulagů, ukradená německá továrna a možná i okopírovaný foťák z kokpitu – tak vypadaly snahy Sovětů o místo na fotografickém výsluní. Foťák s cejchem krve Sám Stalin ho označil za rytíře revoluce, pro běžné občany Sovětského svazu však byl Felix Edmundovič Dzeržinskij postrachem, ze kterého tuhne krev v žilách. Vlastní spolustraníci mu přezdívali Železný nebo dokonce Krvavý Felix, a to nikoli jen tak bezdůvodně. Založil totiž tajnou policii ČEKY, ze které se po několika transformačních kotrmelcích stala dodnes obávaná KGB. Za jeho šéfování začaly rovněž ve velkém fungovat nelidské „převýchovné“ tábory Gulagy a celkově si jeho revoluční nadšení vyžádalo na půl milionu obětí. Navzdory tomu po něm nesly jména města, ulice, továrny, lokomotivy a dokonce i fotoaparáty. V bývalém východním bloku dodnes proslulá značka FED je ve skutečnosti jeho monogramem. První modely ze třicátých let byly v podstatě identickou kopií německé značky Leica, protože se tehdejší sovětský výrobní program fototechniky limitně blížil k nule. Trochu ironicky se FEDy až do osmdesátých let vyráběly v Sověty těžce zkoušeném a dnes Rusy ostřelovaném ukrajinském Charkově. Reportérův ideál Podle legendy nařídil Stalin stoprocentně okopírovat americké bombardéry B-29, které nešťastnou náhodou zabloudily nad sovětské území. Jeden z pilotů však měl v kokpitu náhodou pověšený německý fotoaparát Leica. Sovětští inženýři moc neřešili, proč tam je. Vůdce nařídil okopírovat všechno, tak to vzali i s foťákem. Leicy se však pod rudou hvězdu dostaly už dřív a byl pro to dobrý důvod. Byly malé, lehké, fotografové u nich mohli měnit objektivy a díky pevné konstrukci se s nimi daly […]
Yearly Archives: 2023
Nejenom, že máme v přípravě na talentovou zkoušku z fotografie 100% úspěšnost, ale naši studenti už i vystavují. S Jankem jsme se poznali před dvěma roky, když potřeboval pomoci s přípravou na střední školu. Dodnes jsme ve spojení a já se dmu pýchou. Jak se říká, Janek zrychlil z nuly na sto a jeho fotografie byla vystavená na 15. ročníku festivalu Prague Photo v barokním Clam-Gallasově paláci. Janku, moc Ti fandím a držím palce. Jsem rád, že se Ti focení vrylo do srdce stejně jako mně. (c) Janek Bělčík
Rozhovor s Michaelem Foktem nejen o fotografování Prahy, ale také o individuálních fotokurzech pro přílohu City DNES SPECIÁL. Dozvíte se, v jakém ročním období je Praha nejfotogeničtější, zda se cit pro fotografii dá naučit nebo třeba, že focení funguje i jako silná terapie. Vyšlo 20. října 2023.
Box camery – první fotoaparáty pro masy Nalepte na krabičku objektiv, a máte fotoaparát. O moc složitější to opravdu není. Takové jednoduché přístroje se postaraly o rozšíření fotografie mezi širokou veřejnost i o autentickou reportáž z katastrofy Titaniku. Dnes se můžou za pár korun postarat o rozšíření zajímavé sbírky. Revoluce za dolar Dnes prostě vyndáme mobil z kapsy, ťukneme na displej a veledílo je hotové. V devatenáctém století však nebyla fotografie zdaleka pro každého. Tehdejší fotografové museli mít vůli k tomu tahat s sebou celou mobilní fotolaboratoř, ochotu riskovat smrt při vyvolávání fotek v parách rtuti a také dost peněz k pořízení velkého a drahého aparátu. To vše se změnilo jako mávnutím kouzelného proutku, když v osmdesátých letech spatřil světlo světa svitkový film a přesně v roce 1900 první fotoaparát pro masy. Ten americký zázrak se jmenoval Kodak Brownie a stál na tu dobu neuvěřitelný jeden dolar. Jeho tvůrci ho navíc vymysleli přesně pro „amíky“, kteří by klidně umřeli hlady před konzervou lančmítu, pokud by na ní chyběl nápis „open here“. Zájemce o focení si aparát koupil už se založeným filmem, a když ho „docvakal“ na konec, foťák jen poslal do ústředí Kodaku. Tam mu film vyndali, vyvolali, založili do aparátu nový a všechno poslali poštou zpátky – přesně podle tehdejšího reklamního sloganu „vy stisknete knoflík a my uděláme zbytek“. Dějiny psané krabičkou Kodak Brownie zpočátku připomínal krabičku na čaj potaženou kůží s malým objektivem v přední stěně. Proto se jemu i ostatním podobným modelům začalo říkat „box camera“. Ani po konstrukční stránce nebyl o moc složitější. Objektiv měl vsazený napevno, […]