Blíží se čas dovolených, a dokonce se zdá, že ho nebudeme muset trávit doma za pecí. Není přitom hezčí suvenýr z výletu či zájezdu než pár krásných vlastnoručně pořízených upomínkových fotografií. Věřte tomu, nebo ne, ale můžete si na ně troufnout i s mobilem nebo kompaktem za pár korun. Ono to totiž často není o nejnovějších funkcích nebo špičkových parametrech přístroje, ale spíš o tom, co se rozhodneme fotografovat a jak to na snímku poskládáme. V dnešním díle fotografických tipů se tedy podíváme na pár fíglů z vod kompozice obrazu. Formát a výřez – šetřete svá data Sice se to zdá triviální, ale i tak obyčejná věc, jako je zvolený formát a výřez fotografie, může celkovému vyznění snímku citelně pomoci nebo naopak uškodit. Pamatujte si: fotoaparát není videokamera – když tedy cítíte, že kompozice obrazu vyžaduje formát na výšku, poklopte na výšku přístroj už při fotografování, místo abyste snímek ořezávali při postprodukci a přicházeli tak o část jeho rozlišení. Fotograf by také měl mít hbité ruce i nohy – když tedy chcete upravit výřez obrazového pole, použijte k tomu změnu ohniskové vzdálenosti objektivu (zoomování) nebo změnu pozice fotoaparátu (i s fotografem). Dodatečné masivní ořezávání v počítači opět snižuje obrazovou kvalitu a rozlišení fotografie. Volba výřezu pomáhá zasadit fotografovaný předmět do jeho okolí, případně ho spíš zdůraznit – to, když zvolíme větší přiblížení a okolí tak z fotografie „vystrnadíme“. Správně zvolený výřez obrazového pole má ještě jednu veledůležitou funkci – vytěsňuje ze snímku veškeré rušivé elementy, jako jsou přečnívající větve stromů, zaparkovaná auta v pozadí a […]
Autoři M F
Zvíře v hledáčku Základní výbavou každého fotografa je nejen adekvátní vybavení, ale především trpělivost. Platí to především pro zapálené fotografy detailu. Makrofotografie totiž lajdáctví neodpouští. Dalším hlediskem, které odhalí rozdíl mezi hezkou fotografií a tou špičkovou, je znalost fotografovaného objektu. Bez nich se zkrátka neobejdete. Zvláště pak, jedná-li se o zvířata či rostliny. Michael je vystudovaný zoolog a rád se o své znalosti podělí i s vámi. To aby vaše snímky byly zase o kousek lepší :-).
Aby vám to slušelo Sluníčko vykukuje za mraky, ve vzduchu je cítit jaro a příslib dalšího uvolnění koronavirových opatření. Brzy se budeme moct setkávat ve větších skupinách, podnikat spolu výlety, užívat si to a hlavně – vozit si z výletů hezké upomínkové fotky včetně portrétů „účastníků zájezdu“. Jak tedy na neformální portréty v terénu? Odpoví vám další díl našeho fotografického kurzu. Hezky čisto všude kolem Když někoho fotografujeme, je pro nás většinou nejdůležitějším on sám. Proto by také měl na snímku hrát jednoznačný prim. Většinou tedy nechceme, aby nám čistotu fotografie rušily jiné předměty – třeba větve stromů v pozadí, které portrétovanému zdánlivě „rostou z hlavy“, stejně neuctivé dopravní značky či pestré automobily. První rada je tedy prostá: vyberte si pro fotografování místo, v jehož okolí je takových „zlomyslností“ co nejmíň, a postavte svého modela co nejdále od pozadí. Tak bude všechno za ním co nejvíce rozostřené. Neostrost není tupost Ano, rozostření, to je povětšinou Mekkou portrétních fotografů. Tedy, abych byl přesný – co největší rozostření pozadí, nikoli portrétované osoby. Potřebujeme tedy malou hloubku ostrosti, která pozadí hezky „rozmaže“. Toho docílíme dvěma jednoduchými kroky. Zaprvé použijeme teleobjektiv nebo základní objektiv, rozhodně však ne objektiv širokoúhlý. Ten má hloubku ostrosti příliš velkou a zároveň má tak výrazné soudkovité zkreslení, že vykouzlí i z nejhezčí tvářičky karikaturu jako od malíře z Karlova mostu. Máte-li kompaktní fotoaparát, „vyzoomujte“ objektiv na delší hodnotu jeho ohniskové vzdálenosti. A zadruhé – co nejvíce objektiv odcloňte. To znamená, nastavte na fotoaparátu co nejnižší clonové číslo. U běžných […]
Fotografie pořízené technikou low-key vyzařují působivou dramatičnost a dynamiku. Kresta zůstává jen v nejsvětlejších částech focené scény.
Ve fotokurzu o "High key" si ukážeme, jak vytvořit netradiční portrétní záběry. Tato fotografická technika dovoluje vyniknout pouze nejtmavším částem fotografované scény, zatímco střední a světlé tóny přecházejí do světlé až bílé barvy a v extrémních případech dokonce zcela ztrácejí obrazovou kresbu.
V dnešním fotokurzu si vyzkoušíme, že není jedno, kam postavíme fotografická světla. Směr a intenzita světla zásadně ovlivní výsledný dojem.
Když nemůže fotograf ven, přenese si fotografování k sobě domů. Zde je pár tipů, jak se za pár šupů vrhnout do světa ateliérové fotografie.